Naruto New Shippuuden 02-Mise pět sester.
V tu samou chvíli bránami Listové procházeli čtyři postavy v tmavých pláštích. Byli to dívky. Nejvyšší z nich přistoupila k jednomu Konožanovi a zeptala se ho „Promiňte, můžete nám říct kde je sídlo hokágeho ?“ muž ukázal na jednu vyčnívající budovu a pronesl „Je to támhle.“
Dívka přikývla „Děkuji“
Po chvíli našli budově kterou hledali.
Tsunade zrovna seděla ve svém křesle v kanceláři.Bylo to chvíli poté co odešel Naruto, když do její kanceláře vpadlo pět dívek ve pláštích s kapucami na hlavách, tak že jim nebylo vidět do tváří.
„Kdo jste ?“vykřikla na ně hokáge
„Vaši nový zaměstnavatelé.“odpověděla nejvyšší z nich a sundala si kapuci. Byla to tmavovláska se vlasy barvou mezi tmavě modrou a černou a očima ve stejné barvě.Rovné vlasy jí sahali po ramena a měla v nic zapletených několik copánků. Vypadala že je jí jen trochu přes dvacet.
Na její příklad si kapuci sundaly i ostatní tři.Jedna z nich, druhá největší, měla hnědé vlasy s náznakem zrzavé, které jí sahali až k lýtkům a brčálově zelené oči.Vypadala přibližně na osmnáct ( Stejně jako v té době bylo například Narutovi)
Asi o rok mladší byla dívka která stála vedle ní.Ta měla černé vlasy, asi do půlky zad v culících a perleťově modré oči.
Nejmladší z nich bylo asi třináct let a vlasi měla stříbrné a oči šedé.
Právě tahle malá dívenka se o chvíli později zhroutila, kdyby jí její nejstarší sestra nechytila.Spadla by na zem.
„Je v pořádku ?“vyjekla Tsunade.
„To bude dobré“ prohlásila dívka s culíky. „Je jen unavená má za sebou dlouhou cestu.Potřebuje si odpočinout.“
„Dobrá postaráme se o ní.“řekla Tsunade „Pokud vám to nevadí ?“
„Dobře“ souhlasila modrovláska. Tsunade zavolala svou pomocnici „ SHIZUNÉ“ta se po chvíli přiřítila „Hai Tsunade – sama“
„Postarej se o ní!“přikázala hokáge. Shizune jen přikývla a vzala do náruče bezvědomou.
Poté co její pomocnice odešla obrátila se Tsunade na zbývající tři dívky „Tak o co jde ?“
„Já jsem Miwa Sanoshi a tohle jsou moje sestry Mai“ ukázala vůdkyně nejdříve na černovlásku „Hikaru“ ukázala na hnědovlásku „ a ta nejmladší byla Chika“ odmlčela se „Jsme kněžky ze Země Démonů.“ Dokončila představování Miwa
„Já jsem Tsunade Godaime hokage skryté Listové.“také se představila hokáge „Tak proč tu tedy jste“
Miwa si povzdechla „Z nějakého důvodu po nás jdou Akatsuki.“
„Coo“skoro vyjekla Tsunade
Všechny sestry prakticky najednou přikývli.
„A nevíte proč ?“vyzvídala
„Hmm..“přemýšlela Mai „Po naší síle šlo hodně lidí, ale nečekala bych že to budou i Akatsuki“
„Jaké síle ?“
„No jo.Sem se to asi nedoneslo.“vysvětlovala Mai „V naší zemi nám moc neříkají našimi jmény.Znají nás jako pět sester.“
Tsunade chvíli jen zírala a pak jí to dokleplo. „Aha už vím.“začala „Slyšela jsem o vás.“spíš jí to nedošlo a dělala že jo, než aby to věděla.
Hikaru protočila panenky. „Takže to neví.Jo.“pomyslela si
„Jsme kněžky ze okraje země démonů.Pár lidí už po nás šlo jelikož dokážem ovládat pět živlů.Každá jeden, ale netušili sme že to budou i Akatsuki.“povzdechla si „Chápete ?“
Její sestry na ní vrhli pohledy křičící „Nemusíš naštvat Hokágeho hned na začátku“, jelikož to neřekla zrovna milým tonem.Jak se dalo čekat Tsunade byla celá rudá, ale udržela svoje nutkání dát-tomu-harantovi-pěstí-až-vodletí-na-druhou-stranu-místnosti a prohlásila „To jsem věděla“
Za to si vysloužila další pohled jménem baka hokáge.To s neuvěřitelným sebeovládáním ignorovala a zeptala se Miwi „Proč vám říkají pět sester když jste jen čtyři ?“
„Nás je pět, ale jedna sestra nás zradila.Takara.Ona ovládala blesk, ale jednoho dne odešla a už se nevrátila.Podle toho co jsme slyšely tak od odchodu spáchala několik zločinů, včetně atentátu na důležitou osobu.“vysvětlovala Miwa. Hikaru najednou přes tvář přelítl zničený výraz. „Je z ní nukenin.Nezaslouží si být jednou z nás.“skoro zašeptala a vypadala spíše než že svojí sestru nenávidí že bude brečet z toho že odešla.Všichni místnosti na ní pohlédli. Všimla si toho a prohlásila „Je mi nějak blbě, půjdu někam na vzduch.“všem v místnosti došlo že lhala, ale odejít jí nechali.
Hned jak odešla řekla Miwa Tsunade „Omluvte jí, ona byla z Takařina odchodu nejzničenější z nás všech.“ Tsunade na ni nechápavě pohlédla.Miwa si povzdechla a pokračovala „Oni jsou dvojčata.Měli spolu nejsilnější vztah a vždycky byly spolu.Ginu to úplně zničilo. Poté co se to stalo několik dní z nikým nemluvila.Něco se s ní pak stalo a začala ji nenávidět. No ve skutečnosti předstírala že Takara neexistuje.Dělala že na ni zapomněla, ale věděli jsme že to jen předstírá.Od té doby trénovala více než my všechny dohromady.Asi se ji snažila dohnat. Nevím. Nikdy s námi o tom nemluvila. Je z nás všech nejsilnější. Ovládá oheň.“
Tsunade na ni pohlédla nechápavým pohledem „Víte kam Takara šla“.Miwa i Mai zavrtěly hlavou. „Nemáme tušení.“odpovídala Mai „Od té doby co odešla jsme o ní nic, kromě toho co říkají lidé neslyšely a ani jsme jí nevyděli.“.Tsunade chvíli uvažovala a poté se zeptala „Jak víte že po vás jdou Akatsuki .“
Tentokrát se vyprávění ujala Mai „Napadli nás.“ Hokage se na ní překvapeně podívala „Vy jste jim utekli.“přikývly. Ve vyprávění pokračovala Miwa „ Napadli nás ještě u nás. Z nějakého důvodu věděli jak se dostat přes bariéru.Použili jsme tajný východ a utekli jim. Poté jsme běžely až sem, ale myslím že už vědí kde jsme. Proto vás žádáme o ochranu. Vým že je to trochu moc, ale asi by po nás tolik nešli kdyby pro to neměli dobrý důvod.“
Tsunade chvíli čuměla do blba než si to všechno urovnala v hlavě.
„Dobrá ráda bych vám pomohla, ale teď už o tom nerozhoduju.Hned zítra bude zvolen nový hokáge ten o tom rozhodne.Teď můžete odejít.Pokud si nenajdete ubytování, tak vám nějaké zařídíme.“prohlásila
„To je dobrý.“ Uklidňovala ji Miwa „My si něco najdeme.“.Poté spolu s Mai odešly.
Jak se za nimi zavřeli dveře propadla Tsunade vlastním myšlenkám.To co ji trápilo nejvíce bylo to že mluvily o Akatsuki, i když ti už měli být mrtvý. To nevypadalo dobře.
Na kopci nad Skrytou Listovou stáli čtyři postavy.Na sobě měli červenorudé pláště Akatsuki. A těmi také byli.Nikdo z nich nebyl ze základní desítky a jen jeden z nich byl u této společnosti někdy před tím.A to Sasuke Uchiha.Pak tam byli ještě dva kluci a jedna dívka.Všichni byli staří od osmnácti do Pětadvacíti.Jeden z těch kluků právě promluvil.Byl to zrzek s děsně hustými vlasy který měl více než zrzavý rudý a modrýma očima.A co na něm upoutávalo největší pozornost byla bílá jizva vedoucí vodorovně přes celí obličej kousek pod očima. Na čele měl čelenku se přeškrtnutým znakem vodopádové.
„Héj Sasuke.“,zakřičel na Uchihu „Nemůžeme už sakra jít. Stojíme tady snad dvě hodiny a navíc stejně víme kde sou. Prostě tam dojdem a čapnem je, ne ?“
„Drž sakra klapačku pitomče. Ještě nás kvůli tobě najdou.“ Zakřičela na něj jediná holka. Vypadala přesně jako Hikaru, jenom měla kratší vlasy v hodně utaženém culíku. Bylo to její dvojče Takara.
Poslední kluk, který tam stál se nějak moc neprojevoval.Měl černé vlasy místy dopadající, až na ramena.Oči měl stejný barvy.
„Ty seš jediná kdo tady řve.“ Ozvalo se
„No a já si aspoň nestěžuju.Ty pako.“,zařičela na něj Takara.
„Co nedovoluj si skrčku.“, oplácelo jí to ono zmiňovaný pako. A bylo to dosela odůvodněný.Byl o celých 11 cm vyšší než ona.
„Ticho!“, okřiknul je Uchiha.Který byl velitelem mise. Jejich úkolem bylo unést alespoň jednu ze sester.(Takara se nepočítá, dala se k nim dobrovolně.)
„Keiji má pravdu.“, prohlásil Sasuke.Což všechny překvapilo.On nikdy pravdu neměl.
„Musíme jít.“, pokračoval „Vy dva prohledáte město.“, ukázal na oba zbývající kluki „Keiji ty prohledáš sídlo hokágeho a okolní polovinu města. Použij tu svojí techniku.“přikývnul a začal skládat pečetě.
„Satoru ty prohledej zbytek.“, ten taky přikývl.Mezitím Keiji dokončil techniku a rozplynul se a zbyl jenom jeho stín, ten zalezl pod stín stromů a tam se znova zhmotnil.
„A co když je najdeme ?“ optal se Uchihy.
„Pokud to bude jenom jedna.Přiveďte ji, ale nepoutávejte na sebe pozornost. Nechceme, aby o nás věděli.“odpověděl klidně.(votrava snaží se tvářit jako drsňák)Keiji a Satoru přikývli.Už odcházeli když Takara zaječela „Co jak to že voni dou chytat a my tu jen tak dřepíme“
„Spratek jeden nevychovanej“,pomyslel si Sasuke
„Tebe tam nemůžu pustit je to pro tebe nebezpečný“, snažil se mluvit klidně. Poté se strhla hoodně dlouhá hádka – Takara vs Sasuke -, ale to by bylo na hooodně dlouhý vyprávění a do toho se mi fakt nechce.
Keiji a Satoru prohledávali město alespoň dvě hodiny, ale nakonec každý někoho našli.
Satoru našel Hikaru sedící na skalní podobizně druhého hokage a Keiji zase Chiku v bezvědomí v konožské nemocnici.
Hikaru sledovala podvečerní Konohu. Skoro jí bolelo jak tam všichni klidně žijí a nic neví. Ani by je nenapadlo že jim něco hrozý. Že je velká šance že ne tuhle mírumilovnou vesnici zaútočí Akatsuki nebo kdokoli jiný.
Náhle jí varovaly instinkty a ona rychle uhnula před dobře mířenou ohnivou koulí a přitom málem spadla z hlavy Nidaimeho.
Rozhlédla se a uviděla že pár metrů od ní stojí ten kdo vyslal onu techniku Katonu. Byl to tmavovlasý chlápek v ohozu Akatsuki.Jak to že si ho nevšimla ?
„Hádám že jen tak neodejdeš, co ?“, pronesla ironicky.
„Co myslíš ?“odpověděl otázkou.
„Že ne.“,pronesla odpověď kterou už oba znali. Sundala si plášť a z pouzdra na zádech vytáhla katanu. „Tak to vyřídíme rychle.“, zakřičela na něj, nečekala na reakci a rozeběhla se proti němu se zbraní v ruce.
Keiji ukrývající se svou stínovou technikou ve rohu místnosti sledoval Shizune dohlížející na malou bezvědomou Chiku. Po chvíli očumování přešel do útoku.
K jeho štěstí – a Shizuninýmu neštěstí – si ho nevšimla a po pár setinách vteřiny ležela v bezvědomí na zemi, aniž by cokoli cítila.
K jeho druhému štěstí – a jejímu neštěstí – to Chiku neprobralo a tenhle únos proběhl hladce.
